Vítězství pro Horviho od nejmenších !

Nejmladší Ďáblický tým, mladší přípravka 08, v poslední části otočil nepříznivý stav a vyhrál. Své vítezství věnoval jednomu ze svých trenérů - Horvimu.

Neuvěřitelný týden, neuvěřitelný zápas. 
Naši Ďáblíci zvítězili svojí bojovností se kterou hráli od začátku do konce, když otočili průběh zápasu v jeho poslední čtvrtině za přispění jejich technického umu. Právě tyto jejich vlastnosti by u nich pochválil a ocenil zesnulý Martin Horváth, pro kterého jsme dnešní zápas odehráli a kterému věnujeme toto vítězství. 
Rodičům našich Ďáblíků, i těm, jejichž Ďáblíci dnes nehráli, musíme říci, abyste to věděli, že Horvi naše Vaše Ďáblíky moc chválil, moc se mu líbil jejich přístup, jejich hra, jejich um, chválou nešetřil, moc se mu krásně s námi trénovalo, těšil se na naše děti, jako my na něj. V dalším našem boji bohužel zůstáváme sami, ale jdeme dál. 
Děkujeme rodičům :-)))
Petr
  



 

Byl bych nerad, kdyby to vypadalo, že neumíme hodnocení začínat jinak, ale musíme se opakovat…nádhera, nádhera, nádhera :-)

Začátek zápasu, respektive celá jeho první polovina byl poměrně upracovaný fotbal. Míč se přesouval od soupeře k nám a naopak.  Domácí tým TJ Slovan Bohnice šel jako první do vedení, poté nám dokonce odskočil na rozdíl dvou branek. Díky bojovnosti a krásné Vláďově přihrávce do volného prostoru otevřel Niki účet na naší straně. Hra se stále přelévala ze strany na stranu a skóre se posouvalo až na stav 2:4 v poločasu. Abychom udělali trochu změnu, ptali jsme se gólmana (tentokrát se dobrovolně a demokraticky nominoval Marťas), jestli nechce jít do pole. Důvod byl zřejmý -potřebovali jsme vstřelit nějaké góly (ale to jsme klukům neříkali). Potvrdil, že ho to moc nebaví, že je tam nuda :-). Nicméně jediný kdo chytat chtěl (a moc) byl Vláďa. Vzhledem k jeho kvalitám v poli, se nám tato změna moc udělat nechtěla, ale rozhodnout proti vůli klukům by bylo proti našemu přesvědčení, jak vézt tuto věkovou kategorii. Kupodivu i náš stabilní brankář Jirka O. řekl, že by do brány jít mohl, ale nechce :-))). Nakonec tato změna nastartovala neuvěřitelný obrat. Vláďa v bráně zavřel a soupeři nedovolil vůbec nic a Marťas si z branky soupeře udělal střelnici. V první velké šanci ještě před prázdnou brankou hledal Nikiho, pak ale už nasázel postupně 5 gólů a přesunul vedení na naši stranu. Díky dalším brankám Filipa a dvou identických akcí útočného dua Fíla a zakončující Tobík (ala Lafata), jsme soupeře v závěrečné části deklasovali 11:6.

Musím říct, že jsem na naše hráče nesmírně hrdý, za to jak bojovali až do konce, dokázali otočit výsledek a nevzdali se, i když to vypadalo nepříznivě. V tomto bych Vás rád poprosil, abyste jim tuto myšlenku předali jako hlavní z celého dnešního zápasu.

Jak už psal Petr, rádi bychom toto vítězství věnovali Martinovi Horváthovi. Přestože s námi odtrénoval pouze několik tréninků, pro nás trenéry a i pro kluky to byl obrovský přínos. Byl to skutečný odborník na výchovu převážně malých fotbalistů, o to víc je pro nás tato ztráta bolestnější. Nevím, jestli se tato informace dostala k Vám všem, ale po prvním tréninku se rozplýval nad šikovností a umem našich kluků – a to opravdu nebyla fráze. Chválil je za fotbalové umění (cvičení co jim připravil, údajně nezvládají ani někteří mladší žáci), ale i za to, že jsou dobře vychovaní – to byla pochvala pro rodiče. V našich myslích s námi stále zůstává a podle druhé poloviny, jsem si jist, že byl s námi i na hřišti a kluci to věděli.

Na závěr bych rád poděkoval našim skvělým fanouškům. I v Bohnicích jste klukům udělali domácí kulisu :-)

Díky a už teď se těšíme na Třeboradice, kterým máme co oplácet :-)

Tomáš