SK Ďáblice - FK Újezd nad Lesy 50:6
A je to tady! Druhá polovina letošních mistrovských klání začala a začala pro nás výborně, drtivým vítězstvím našich Ďáblíků. Je zkrátka vidět, jak jsme přes zimu potrénovali :-) Ne, vážně. Věděli jsme, že nás čeká lehčí soupěř, což se potvrdilo, alespoň na jednom ze dvou hracích hřišť. Na "slabším" hřišti, kde jsme oba naše týmy prostřídali, jsme v podstatě celý zápas odehráli ve čtyřech, respektive ve třech. Kromě třetí části, kde jsme vyloženě spali, jsme si tak mohli máknout a vyzkoušet si kombinační hru, což se nám dařilo, kluky to bavilo. Měli jsme strach o soupeře, aby nebyli smutní, ale se svojí rolí se docela dobře poprali. Úsměvné bylo, jak trenér soupeře klukům říkal slova útěchy v tom smyslu, že nejsme lepším týmem, že góly které dostávají, nemusejí dostávat apod.
Druhé (dle soupeře silnější) hřiště bylo více vyrovnané, tam se hrálo aspoň 5/5. Výsledek nebyl tak vysoký, hlavně díky brankáři soupeře a našim střelám doprostřed zařízení :-)
Jelikož jsme v podzimní části docela dominovali, přemýšlíme o tom, že bychom nyní na jaře praktikovali systém, že kluky budeme posílat do oslabení, tak se nedivte. Očekáváme od toho, že kluci budou muset jednak více máknout (běhat), ale i hledat si volný prostor a nestát na místě, kombinovat, tedy hrát spolu, mluvit na sebe, uvidíme. Nakonec nyní se již při střídání, když jdou dolů ze hřiště, ptají, kdy půjdou hrát a jestli tam ještě půjdou apod. Z toho vyplývá, že potřebují máknout, nejdou střídat "vyšťavení", takže uvidíme.
Když jsme se po konci zápasu kluků ptali, jak je to bavilo a jak jsou spokojení, tak většina říkala, že nebavilo. Na jednu stranu je příjemné, že chtějí radši silnější a těžší soupeře, na druhou, když už nejsou, tak je potřeba užít si to i tak :-)))
Příští týden nás čeká Vyšehrad, což bude určitě silnější soupeř :-)
