Co říci k dnešnímu zápasu:
nádhera, nádhera, nádhera. Myslím si, že dnes všem klukům zápas vyšel. Celkově se odehrál velmi pěkný zápas, hrál se fotbal. Soupeř nebyl vůbec lehký, velmi dobře a rychle si obsazoval naše hráče, směrem k naší bráně byl rychlý a šikovný, takže to naši Ďáblíci neměli snadné. Popasovali se s tím ale velmi, velmi dobře. Všichni. A to je skvělé. Než se soupeř rozkoukal, vedli jsme 2:0, první 1/4 sice skončila remízou, ale vlastně po celý zápas jsme měli nad soupeřem převahu.
A všimli jste si, naši milí rodiče? Tihle kluci už prostě ví, co mají na hřišti dělat, nepotřebují nápovědy. Docela se umí rozhodnout sami, co mají udělat s míčem. A to je paráda, tímto směrem bychom se měli vydat, respektive na tomto modelu setrvat. Nikdo z Ďáblíků dnes neodkopl míč, všichni si jej vedli, snažili se o individuální prosazení, dělali kličky, používali tělo, vymýšleli akce, samostatně se prosazovali, ale hráli také kombinační hru, takže opravdu bych výkon hodnotil hodně vysoko, za velmi vyspělý.
Dnes mne osobně velmi mile překvapil Štěpán (je vidět, že když chce, tak to jde - což ale ostatně o něm vím, bohužel jeho roztěkanost zatím vítězí) a Tobiáš, který přesto, že s námi hraje krátce, tak se opravdu činí. Jeho přístup v tréninku se prostě zúročuje.
V neposlední řadě musím pochválit Vás, rodiče, kteří jste opět skvěle fandili, byli jste náramně slyšet, já jsem Vás vnímal :-) a líbilo se mi, jak krásně jste si vzali k srdci slova o fandění. Na Vás, než na Ďáblíky, musíme být ale přeci jen přísnější, proto snad ještě jedna věc: prosím, nekomentujte rozhodnutí rozhodčího, byť se vám sebevíc nelíbí. Oni to pak ty naši Ďáblíci vezmou za vlastní a budou za pár let s načechraným peřím, hlavou nahoru a vyprsenou hrudí lítat po hřišti a za rozhodčím, jako v minulosti jeden letenský hráč ... a jemu podobní :-((( A to já osobně nemám vůbec rád, mírně řečeno. Ono fotbalových gentlemanů, jakým byl třeba pan Masopust, již bohužel není mnoho, proč by jimi ale nemohli být právě naši Ďáblíci? Já si myslím, že i s fair play hrou a přístupem se dají i v tomto nemilosrdném světě dokázat velké věci a získat si upřímný respekt všech.
Díky :-) Petr
Souhlasím s tím, že zápas se klukům podařil. Soupeř měl nevýhodu ve vzrůstu většiny hráčů (třeba Filip, podle mého, chvílemi vůbec nevěděl, že ho někdo brání, protože mu byl někam pod bradu :-)), nicméně to nesnižuje soupeřovu technickou kvalitu.
Já osobně mám největší radost z toho, že kluci opravdu hráli sami. Na trenérské licenci, kterou jsem absolvoval minulý týden, jsme se bavili, že nejlepší je nechat kluky hrát, ať sami vymýšlejí co s míčem udělat (což mi dává obrovský smysl). Pokud jim budeme při zápase radit každou akci (přihrávku či střelbu) budou jen prodlouženou rukou trenéra, popřípadě rodiče. Spoustu rad dostanou na tréninku, ale zápas by měl být jejich. Proto jsme se omezili maximálně na pomoc, kam se postavit a koho si hlídat, ale ne na to co mají s míčem dělat. O to větší váhu má pro mne jejich výkon na hřišti.
Za sebe bych rád pochválil Filipa, nejen za jeho nejrychlejší hattrick v historii fotbalu, ale hlavně za způsob jak hrál. Nedělal žádné ukvapené nakopávání, ale naopak krásně vodil balón, dělal kličky a střílel přesně, kdy měl. Stejně tak nám bez odkopávání konečně zahrál i Péťa, tak doufáme, že u toho už zůstane a bude rozehrávat akce na jistotu. Další kdo se mi líbil je Jirka Tresner, který roste ve výborného fotbalistu. Má brilantní techniku vedení míče a umí střílet oběma nohama. To (nejen) v této věkové kategorii není běžné. Společně s jeho trochu flegmatickou povahou (aspoň dle mého názoru – táta Jirka bude vědět líp :-)) je to dobrá kombinace :-). Poslední co bych chtěl zmínit je výkon Marťase. Většinou to z pochopitelných důvodů nedělám, ale tentokrát udělám výjimku. Pro něho to byl těžký zápas, protože v pondělí doma ležel s teplotou a zbytek týdne z tohoto důvodu netrénoval. Já jsem na něm hned po chvíli poznal, že nemá tolik sil jako obvykle a přesto se snažil. Tím, že neměl tolik sil a pořád moc chtěl, tak (jak to bývá) sám sebe dostával pod tlak. Z tohoto důvodu jsme měli i miniaturní krizi, ale i přesto se z toho dostal a nakonec byl za to vše i oceněn krásným gólem v poslední akci zápasu. I když jim všem dokola opakujeme, že není důležité, kdo góly dává, protože jsou tým, tak bych tímto chtěl ocenit jeho přístup.
Co se týká chování rodičů, tak se připojuji k Petrovi s pochvalou. Je vidět, že máme výborný tým nejen na hřišti, ale i v hledišti. Samozřejmě nic nemůže být stoprocentní (viz komentáře rozhodčího), ale na druhou stranu, my to chápeme, jsou to emoce a bez emocí, by to byla nuda J.
Takže za nás díky moc za podporu a klukům velká pochvala za kvalitní výkon. Jen tak dál.
Tomáš
