U11 - Memoriál SK Střešovice - 2.místo

XIX.MEMORIÁL VOJTĚCHA KAHOVCE  SK Střešovice.

Tento memoriál jsme hráli před dvěma lety a velice se nám tam líbilo. Sice se v tuto pokročilou dobu hraje venku, ale má kvalitní obsazení a výbornou organizaci. Letošní ročník naše očekávání potvrdil.

Turnaje se účastní 16. Týmů, rozdělených do 4. Skupin. Hraje se na 4. hřištích, takže to má spád. Do naší skupiny byly nalosovány týmy FK Čáslav, TJ Sokol Nebušice  a TJ Avia Čakovice.

Hned na první zápas proti týmu FK Čáslav jsme se velice těšili, jelikož tento tým vyhrál podzimní kolo Ondrášovka cup, kterého jsme se také zúčastnili. Tento výsledek sám o sobě garantoval vysokou kvalitu soupeře. Začátek zápasu jsme rozehráli skvěle. Kluci výborně napadali a hlavně drželi pozice tak, že soupeř měl problém vůbec rozehrát od vlastní branky. Na našich klucích bylo vidět, jak moc chtějí tomuto soupeři vrátit porážku z Ondrášovka cupu hranou právě v Čáslavi. Přestože jsme měli mírnou převahu, Čáslavi se podařilo vsítit první branku a šla do vedení. Hned po prvním střídání ovšem začalo v útoku řádit útočné duo Ríša a Míša. Po dvou krásných a rychlých akcích každý z nich vstřelil po jednom gólu a soupeř lehce znervózněl. Při jednom souboji se jim navíc zranil hráč, když se při souboji o míč potkal s Péťou. Hráčům Čáslavi se dokonce podařilo vyrovnat, ovšem po sporné situaci, když při vhazování soupeř se jeden z jejich hráčů samovolně svalil na zem (asi špatně došlápl) a několik našich kluků, včetně gólmana Matěje, přestalo hrát a soupeři se podařilo dostat míč do sítě. Rozhodčí po krátké konzultaci nakonec tuto branku neuznal a tím pádem skóre celého zápasu zůstalo 2:1 v náš prospěch. Nutno podotknout, že hráči soupeře tuto prohru těžce nesli. Bylo znát, že je to velice silný tým a zřejmě často neprohrává.

Další dva zápasy ve skupině už patřily do skupiny lehkých. O tom vypovídá i závěrečné celkové umístění celého turnaje, kdy naši další dva soupeři skončili na předposledním a posledním místě. První zápas jsme hráli proti týmu TJ Sokol Nebušice, který jsme porazili 5:2 a tým TJ Avia Čakovice jsme dokonce během 18 min. rozstříleli 10:0.

. místo

Po základních skupinách vždy první a druhý tým postupuje do play off o 1.-8. místo a zbylé dva týmy hrají play out od 9.-16. místo.

My jsme naší skupinu vyhráli bez porážky a ve čtvrtfinále nás čekal domácí tým SK Střešovice A.

Tento zápas začal ve velkém tempu. Krátce po začátku se nám podařilo rychle rozehrát autové vhazování na Marťase, který krásnou střelou nártem přímo z voleje prostřelil brankáře a poslal nás do vedení. Musíme říct, že to byl velice hezký zápas a i soupeř se po celou dobu snažil hrát kvalitní fotbal, i když to podle skóre nakonec nevypadá. To se nakonec zastavilo na stavu 7: 1, nicméně je potřeba říct, že tentokrát se nám dařilo trestat snad všechny chyby soupeře a každá z nich skončila gólem v jejich síti.

V semifinále jsme narazili na tým SK Rapid Psáry, se kterým jsme se dělili o šatnu. V tomto zápase naši kluci pokračovali ve skvělém tempu a předváděli vynikající hru. I v tomto zápase se ohromně rozstříleli a soupeře smetli 6:1.

Finále se hrálo pod umělým osvětlením a byl to poslední zápas dne. Byla vynikající atmosféra, i díky tomu, že to sledovali všichni diváci i ostatní hráči, kteří už měli své zápasy odehrány. Náš finálový soupeř byl opět tým FK Čáslav. Bylo jasné, že nám bude chtít vrátit porážku ze skupiny za každou cenu. Na to jsme se snažili kluky připravit a podle začátku to vypadalo, že to i zabralo. Od začátku jsme nastoupili v podobném tempu, nicméně bylo vidět, že tým soupeře už věděl, kdo proti němu hraje. Byl to velice vyrovnaný boj a tentokrát, na rozdíl od zápasu se Střešovicemi, nám štěstí tolik nepřálo. V prvních zhruba 7 min. nám brankář soupeře vychytal minimálně 3 tutové šance. Nutno podotknout, že mu tento zápas výborně vyšel a byl opravdu vynikající. Po jedné naší ztrátě zhruba v polovině hřiště se soupeř dostal téměř sám před Seifika a ránou k tyči jej překonal. To naše kluky lehce nalomilo, nicméně se nevzdávali a bojovali dál. Na jejich nasazení bylo znát, že tam nechali vše. Pár minut před koncem se nám bohužel nepodařila rozehrávka od naší branky, kterou chytil jeden ze soupeřů, nekompromisně zavěsil a zvýšil stav na 2:0. Poté bohužel už nezbyl čas a ani síla tento výsledek zvrátit a na nás zůstalo celkové druhé místo.

I přes malé dočasné zklamání je potřeba uznat, že se klukům podařil velký úspěch. Nejvíc předvedenou hrou. Hrálo se na umělce, a jelikož zatím nejvíc dbáme na techniku, klukům to vyhovovalo. Míč je poslouchal a neskákal na těžkém terénu.  Pro nás trenéry (a věřím i rodiče), to byl opět parádní zážitek, kdy se naplno ukazuje, co se ti kluci za relativně krátkou dobu naučili. A my jsme na ně hrdí J. Potvrzení úspěchu je i to, že kromě velkého poháru za celkové druhé místo, si Matěj Seifert odváží cenu za nejlepšího brankáře turnaje! Nutno dodat, že zcela zaslouženě!

Na závěr obrovská pochvala pro přítomné rodiče. Vzhledem k vlezlé zimě to byl i od nich výkon hodný uznání, zejména od jediné přítomné maminky Martiny Ríšové (v ostatních případech tuto těžkou a obětavou práci museli zastat tatínci). Všichni si zcela zaslouží cenu předního českého otužilce a cestovatele Čecha Karla Němce, který s celou svou skupinou dobyl severní pól 5. Dubna 1909 J)) (tedy pokud by nějaká taková cena existovala J). Cenu „Hanzelka dne“ pro změnu získal Péťa Pokorný, který brzy ráno odehrál 4 zápasy na turnaji ve Zbuzanech, poté se přemístil do Střešovic na první zápas proti FK Čáslav. Školní povinnosti mu hned poté nakazovali odjet směr Čelákovice, nicméně vzhledem k faktu, že jsme se probojovali až do finále, stihl se ještě vrátit a odehrát finále. Tomu se říká SRDCAŘ. A takových máme v týmu víc, což věříme, že nám hodně týmů závidí J.

Ještě jednou děkujeme všem zúčastněným a hlavně pořadatelům za skvělý zážitek. J

Trenéři.