U11 - Ondrášovka Cup - Čáslav

Ondrášovka Cup - Čáslav

Sestava: Jirka T., Fíla, Péťa, Míša, Marťas, Ríša, Žumi, Vláďa, Tobi, Matěj S.

Po úspěšném předkole Ondrášovka Cupu sehraném v září na hřišti pražské Admiry jsme ve středu 17. října vyrazili do Čáslavi na další fázi turnaje. Tentokrát se jednalo o kolo kvalifikační, ze kterého úspěšné týmy postupují přímo do republikového finále hraného v květnu 2019.  Tomu odpovídalo i obsazení turnaje, kdy se jednalo bez výjimky (tedy kromě nás) o výběrové okresní týmy. Měli jsme tak možnost srovnat síly s nejkvalitnějšími týmy v rámci našeho ročníku a nutno dodat, že jsme se v této konkurenci vůbec neztratili. O tom, všem dále v hodnocení jednotlivých zápasů.

AC Sparta Praha – SK Ďáblice 2:1

Hned v úvodním zápase jsme měli možnost nastoupit proti týmu skutečné elity, pražské Spartě…navíc (dle informací od jejich trenéra) byli Sparťané v kompletní sestavě. Soupeř nastoupil v pro nás zcela neznámém rozestavení 1-1-3, což bylo pro naše Ďáblíky velmi složité – přeci jen jsou již zvyklí hledat své protihráče v určitých místech hřiště a měli jsme tedy problém s jejich rozebíráním, soupeř naši rozehrávku napadal dříve a ve větším počtu hráčů než je obvyklé, apod. Přes úvodní zmatky a nervozitu jsme se ale dokázali rychle adaptovat a se soupeřem hrát vyrovnanou partii. Zvlášť když se už ve 3. minutě po rychlém protiútoku prosadil Vláďa. Soupeř následně zvýšil obrátky a začal naší obraně silně zatápět. Všechny jeho útočné snahy ale končily na skvěle chytajícím Matějovi, případně zvonily tyče a břevno.

Těsné vedení jsme drželi až do 13. minuty!!!!, kdy po centru od rohového praporku snížil soupeř krásnou hlavičkou. Naši fanoušci sice reklamovali, že míč byl již v autu, ale upřímně – rozhodčí byl blízko a situaci dobře viděl. Navíc i my sami prosazujeme pokračování hry v případě těsných autů, což dává hře větší spád bez zbytečného přerušování. Akce to byla krásná a to musíme sportovně uznat, i kdyby se míč nakrásně dostal před centrem za čáru. Zbytek zápasu přinesl velký boj, ze kterého soupeř 2 minuty před koncem vytěžil druhý a vítězný gól (opět po centru z pravé strany).

I přes těsnou prohru jsme si nemohli přát lepší začátek – na 100% odmakaný zápas proti elitnímu soupeři, kdy jsme dlouho sahali po vítězství, nebo alespoň remíze.

SK Ďáblice – FC Slovan Havlíčkův Brod 0:2

Tento zápas má pro nás hořkou příchuť. Soupeř hrál celý zápas velmi tvrdě a agresivně, často za hranicí akceptovatelnou pro tuto věkovou kategorii. Rozhodčí bohužel tento způsob hry připouštěl a na naší straně začala přibývat zranění. Jako první opustil hru Matěj, který po skluzu soupeře (navíc neodpískaném!!) odkulhal s krvavým šrámem na vnitřní straně kolena. Zranění mu následně nedovolilo nastoupit do zbytku zápasu, stejně jako do zápasu následujícího (bohužel koleno má pochroumané i dál a musí tak vynechat i kvalitní soutěžní zápasy proti Unionu Vršovice a Tempu). Postupně po zákrocích soupeře odpadli ze hry i Marťas, Jirka T. a Míša. Ti se ale zvládli oklepat a do hry dále zasáhli.

Herně a technicky jsme v tomto zápase měli navrch - nicméně vysoké lokty, skluzy a dohrávání soubojů ze strany soupeře nás k ohrožení branky příliš nepustily. Rozhodčí připustil velmi tvrdý (až dorostenecký) fotbal, který našim technickým hráčům nesedí. Nás to ale neděsí – za 3 roky už budeme umět hrát tvrdě a fyzicky také a pak takového soupeře přejedeme lepší technickou vyspělostí.

FK Pardubice – SK Ďáblice 1:0

Třetí zápas byl opět proti elitnímu soupeři z Pardubic, který nakonec v turnaji obsadil třetí místo a postoupil do jarního finále. Tento zápas se nám herně velmi povedl, po celou dobu jsme hráli s balonem a soupeře dostávali pod tlak. Trápila nás jedině koncovka, což ostatně platí pro celý turnaj. V konfrontaci s takto těžkými soupeři je zakončení vždy pod daleko větším tlakem než v naší mistrovské soutěži, na vše je méně času. Zakončení tak často působilo nepřesvědčivě až zbrkle, což ale nemůžeme klukům vyčítat. Až sehrajeme více takto těžkých utkání a nasbíráme zkušenosti, zlepší se i klid a pohoda při zakončení.  

Utkání ale bylo z naší strany velmi povedené, herně jsme byli výrazně lepší. Bohužel soupeř dokázal proměnit jednu z mála šancí a z minima tak vytěžil vítezství. Nás ale kluci potěšili svým přístupem aktivním fotbalovým projevem.

SK Ďáblice – FK Čáslav 1:4

V zápase proti pozdějšímu vítězi turnaje na nás začala doléhat únava (asi i z důvodu, že jsme předchozí 2 zápasy kvůli zranění odehráli v omezené sestavě) a možná i trochu frustrace z předchozího nešťastně prohraného utkání. Kluci z Čáslavi byli velmi šikovní a fotbaloví, dělali nám svým pohybem problémy na obranné i útočné polovině.  Po několika povedených kombinačních akcích (kde jsme byli spíše v roli pozorovatelů) se soupeř dostal do vedení a to už v klidu kontroloval (a navyšoval). Jediný náš střelecký úspěch zaznamenal Tobík, na rozjetého soupeře to ale zdaleka nestačilo. To ovšem není žádná ostuda, tým FK Čáslav dokázal porazit i Spartu (3:1) a turnaj zaslouženě ovládl.

Vysočina Jihlava - SK Ďáblice 6:3

V unaveném výkonu jsme pokračovali i v dalším zápase proti Jihlavě. Tento zápas se nám povedl asi nejméně, soupeř nás snadno přehrál jednoduchou kombinací. Kdy po rozehrávce od brankáře záložník jednoduše sklepával míč doleva či doprava na rozběhnuté útočníky, kteří své šance dokázali proměňovat.  Nám se tyto náběhy nedařilo zachytit a soupeř průběžně navyšoval. Sice jsme dokázali Péťou (2x) a Vláďou gólově kontrovat, soupeř si ale nenechal zápas zkomplikovat a dotáhl jej k zaslouženému vítězství.

SK Ďáblice – SC Xaverov 1:2

Do dalšího zápasu s Xaverovem jsme se snažili kluky namotivovat a znovu bojovně naladit. Soupeře jsme znali již z pražského předkola, kde nás jako jediný tým dokázal porazit. V Čáslavi jsme proti tomuto soupeři poddali bojovný a technicky kvalitní výkon, po celou dobu byl zápas velmi vyrovnaný. Šance byly rovnoměrně na obou stranách, na úvodní trefu soupeře jsme Tobíkem rychle odpověděli. Cca 5 minut před koncem šel soupeř opět do vedení, naši borci však nepolevili a vybičovali se k závěrečnému tlaku. V něm nám chyběl výše diskutovaný klid při zakončení, ani jednu šanci na vyrovnání jsme v závěru nedokázali využít. Soupeř tak se štěstím zvítězil o 1 gól, jakkoliv by takto vyrovnanému zápasu slušela remíza.

FC Mas Táborsko - SK Ďáblice 1:2

Do posledního zápasu proti Táborsku jsme vstupovali s vědomím, že v případě vítězství tohoto soupeře v tabulce přeskočíme a dostaneme se na 7. místo. Podle toho jsme kluky dokázali vybláznit a ti nás, sebe i diváky potěšili neuvěřitelně bojovným výkonem, ve kterém ze sebe vyždímali poslední zbytky sil. Opět se jednalo o velmi vyrovnaný zápas, který jsme na svou stranu strhli bojovností a srdíčkem. Před polovinou zápasu se nejprve střelou pod břevno prosadil Tobík, kterého do šance vyslal perfektně časovanou přihrávkou Jirka Tresner.  Po střídání pokračovala v tlaku i druhá parta. Do vedení o 2 góly nás pak poslat Matěj S., který si krásně zasekl do středu hřiště a prudkou střelou nedal gólmanovi šanci.

V tomto zápase nám výborně fungovala souhra - Marťas a Žumi perfektně zásobovali přihrávkami útočné dvojice Ríša+Matěj a Jirka+Tobík, vzadu drželi obranu Míša s Péťou a Vláďa, který se do obrany posunul již před zápasem s Xaverovem a podal tam výborný výkon. V brance držel náš prapor Fíla, který přes množství šancí soupeře připustil jen jeden jediný gól a my tak mohli slavit první, a to vynikajícím výkonem zasloužené vítězství!

Celkově hodnotíme vystoupení Ďáblíků na turnaji velice pozitivně. Je nám sice za kluky trochu líto, že jsme z předvedené hry nevytěžili více (především v zápasech s Pardubicemi a Xaverovem bychom si alespoň bod zasloužili), na druhou stranu nás potěšila bojovnost a technická kvalita, kterou jsme se prezentovali. Zde musíme zopakovat, že jsme narazili na velice vyspělé soupeře z výběrových týmů – jedině zápasy proti takto kvalitním týmům nám dodají potřebné zkušenosti a herní vyspělost. Chceme tímto klukům moc poděkovat – turnaj byl velmi kvalitně obsazený a ĎÁBLÍCI se v této konkurenci ani trochu neztratili!

Závěrem ještě poznámka – při vyhlašování výsledků turnaje zaznělo jediné ocenění, které se netýkalo přímo dění na hřišti. Titulem „NEJLEPŠÍ FANKLUB“ byli oceněni fanoušci z Ďáblic, kteří do Čáslavi dorazili v hojném počtu (ve všední den dopoledne) a svým neutuchajícím fanděním a podporou hnali naše borce k nejlepším možným výkonům. Moc Vám za tuto podporu děkujeme a jsme rádi, že nyní je to i oficiálně vyhlášené – jste prostě NEJLEPŠÍ!!!!    

PS: ještě jedno osobní poděkování a to tátovi Matěje Seiferta, Igorovi.  Jak už jsme psali výše, hráči FC Slovan Havlíčkův Brod hráli celý zápas na hraně agresivity, respektive několikrát i za ní. Matěj to odnesl krvavým šrámem pod kolenem od špuntů, má poškozené vazy a bude nějakou dobu chodit o berlích. Tohle zrovna není hráč, kterého bychom kdy slyšeli brečet. V tomto případě jsme ho ani my ani táta, který hned přiběhl, nebyli schopni utěšit cca 10minut. Igor se samozřejmě rozčiloval a počastoval rozhodčího několika výrazy – na to měl samozřejmě plné právo, protože rozhodčí (nejen) tuto situaci vůbec neřešil. Všichni víme, že nespravedlností je ve fotbale spoustu, nic moc se s tím na hřišti nedá přímo dělat a proto jsme hned kluky okřikovali, aby se nevymlouvali na rozhodčího, na nefér zákroky a místo toho se „pomstili“ třeba střelbou gólů. Ten důvod proč to píšeme je, že po skončení zápasu, sám Igor kluky uklidňoval, že za to rozhodčí nemohl. Přitom měl sám největší právo si stěžovat na všechno kolem. Klobouk dolů za takový počin, protože přesně takové „drobnosti“ pomáhají vychovávat z našich kluků férové borce. Díky.