Rozhovor s trenére A mužsva Martinem Průšou, na stránkách PFS

Ďáblický nováček si užívá v přeboru. Je to jiný svět, říká trenér Průša

5. října 2016 17:00» Žádný propadák, ale ani zázrak. Jedenácté místo, které patří v Pražská teplárenská přeboru Ďáblicím, hodnotí v táboře nováčka realisticky. „Myslím, že to tak nějak pluje v mezích, které jsme čekali. Pomalinku ale jdeme na vyšší stupeň,“ hodnotí dosavadní účinkování týmu v nejvyšší pražské soutěži Martin Průša, trenér Ďáblic.

Ukázala vám úvodní kola, jak vysoko si mohou Ďáblice v přeboru troufat?
Na tohle hodnocení je brzy. Myslím, že až podzimních patnáct kol ukáže, zda jsme schopní soupeřům v přeboru konkurovat dlouhodobě.

Ledacos by mohlo napovědět srovnání s dalšími nováčky – Duklou Jižní Město a Újezdem. Co říkáte na tohle kritérium?
Právě takhle na to nahlížíme. Víme, že Dukla Jižní Město kvalitu má, byť výsledkově to určitě z jejich pohledu není ono (má 7 bodů, o dva méně než Ďáblice), a Újezd je o dva body před námi. Moje očekávání byla taková, že bychom mohli teď mít o tři body víc. Realita je jiná, ale přebor je pro nás každopádně ohromná výzva.

Zkuste pojmenovat, v čem je to v přeboru pro Ďáblice jiné?
V I. A třídě jsme byli zvyklí vyhrávat, tady se musíme srovnat s tím, že jsou soupeři lepší a my nevyhráváme. Navíc je ta soutěž úplně jinde, co se týče medializace. Je to hodně sledovaná soutěž, proto mě mrzí, že nechodí víc diváků. To je pro mě překvapení.

Nastupujete proti kvalitním soupeřům, museli jste přidat v tréninku?
V nižší soutěži si někdy jdou kluci prostě zahrát, mají dobrou partu, chybějí ambice. My jsme do přeboru chtěli, a ne jen na rok. Podle toho se připravujeme, trénujeme třikrát v týdnu, přidali jsme jeden trénink. Chodí tak patnáct lidí, což je super. Kdyby jich bylo třeba deset, tak bych skončil. Když jich ale chodí tolik, tak je to motivace, člověk se těší na trénink, připraví ho. Samozřejmě máme svoje problémy, ale bojujeme s tím. Chceme, aby se říkalo: Hele, v Ďáblicích je to těžké, hraje se tam špatně…

Kdy jste byl zatím na podzim v přeboru nejspokojenější?
Asi to byl hned první zápas. Tam bylo velké očekávání. Byla tam euforie, že jsme v přeboru, hráli jsme proti Horním Měcholupům a porazili je. Všechno se to nějak spojilo, sečetlo a my vyhráli 3:1, to byla paráda.

Čekal bych, že řeknete zápas s Admirou B…
To je pravda, v klubu jsem působil. To byl pro nás hodně atraktivní zápas, řekl bych takový vrchol podzimu. A my jsme ho dokázali vyhrát. To je vůbec paráda, když nastupujeme proti týmům, ke kterým to nemáte daleko. Má to náboj. Nás kromě Admiry čekaly i Třeboradice, na ty jsme ale neměli. A teď sledujeme, jak si vede v I. A třídě Březiněves. Ta má taky našlápnuto. To by byly další atraktivní zápasy.

Zatím máte devět bodů. Kam až by se mělo bodové konto do konce podzimu vyšplhat, abyste byl spokojený?
Kdybychom se dostali na dvacet bodů, tak by byla spokojenost maximální. Když budeme mít o dva, tři body méně, tak to taky vezmu. Ale kdyby jich mělo být třeba jedenáct, to by bylo blbé. Věřím, že tahle situace nenastane. Ďáblice si váží toho, že jsou v přeboru a určitě ho chceme hrát déle než rok. Ale mám tušení, že může sestupovat i víc týmů, takže to bude velký boj.

René Machálek