První domácí utkání v čapí aréně naše A mužstvo zvládlo. Ve druhém jarním kole bereme všechny body.

Osmnácté kolo 1.A třídy a zároveň i první domácí utkání Ďáblických v jarní části sezony přineslo velmi důstojnou diváckou kulisu (děkujeme!), nepříliš přesvědčivý výkon našich borců, čisté konto v čele s jistým Hybim a ve svém závěru i jeden splněný sen. Vítejte u dalšího vydání již kultovního glosáře "Očima pavouka", které vás provede tím nejzajímavějším, co utkání nabídlo.

Sestavy: Hybeš - Juriga, Kropík(c), Mošnička, Saňa - Pazdera, Hudák, Nebeský, Byrkovych - Ondrůšek, Poláček

Náhradníci: Jiroušek, Kolman, Davídek, Chrobok

V první půlhodině hry byly k vidění prakticky jen dvě věci, které si zaslouží bližší komentář. V první řadě se jednalo o statečného Mošnu juniora, který se celé utkání statečně pral s pravděpodobně nejurostlejším útočným tykadlem celé naší soutěže. Nezbývá než doufat, že si tento dědic Ďáblického impéria dlouhodobě udrží nastavený standard. No a druhým okamžikem, který zanechal stopu v zápise o utkání, je žlutá karta pro Kropajse. Prohřeškem byly Kropajsovy Rolexky ukryté pod potítkem, na které upozornil úporný hráč hostí. Jak se říká, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. 
První poločas už další vzrušení nenabídl a do kabin se šlo za bezbrankového stavu. Do druhého dějství Ďábličtí nastoupili s osvěženým útokem, konkrétně s Honzou Davídkem na hrotu. Tato Ďáblická legenda vydržela na hřišti přesně dvanáct minut. Příčinou bylo zhruba týden staré zranění, na které však Honzik v průběhu dovolené na horách zkušeně zapomněl. Vše tak vyplavalo na povrch při prvním rychlejším pohybu. Na hřiště se tak dostal náš mlaďas Kořen, což se později ukázalo jako klíčové.
Ďáblice si zhruba po sedmdesáti minutách vytvořili dvě slibné příležitosti ke skórování. Nejprve se do přímého kopu za vápnem do míče fantasticky opřel Ondruš, nicméně golman hostí předvedl perfektní zákrok. V krátkém sledu pak byla k vidění klasická trma-vrma v malém vápně soupeře, kde se Dominovi podařilo přepůlit břevno z malého vápna a následně Mošnovi v hlavičkovém souboji odrazit si ledvinu a zároveň faulovat obránce Štěrbohol. Neskutečná kombinace. Bohužel, ani tato snaha brankou neskončila.
Možnosti pro oživení hry na straně domácích se začaly výrazně zužovat. K dispozici zbýval už jen zraněný Kolmi a Chrobíňo, který pro jistotu oblékl hráčský dres. Kolmi v průběhu příprav na střídání podlehl klasickým spekulacím z řad diváků, spoluhráčů a funkcionářů (všichni samozřejmě titul z medicíny), přičemž si ve snaze snížení bolesti omotal nohu obvazem. Když tedy v sedmdesáté sedmé minutě střídal Ondruše, připomínal spíše pacienta, který utekl z předoperačního vyšetření.
V 86. minutě se u Byrkyho dostavily křeče a utkání tak začalo psát svou poslední kapitolu. Na střídačce v tu chvíli zbývala už jen poslední varianta, žolíček Chrobíňo, který se tak podíval na hřiště na poslední minuty utkání. Psala se 90. minuta. Roh domácích, nepřehledná situace a Kořenův vrácený míč na hranici malého vápna, který svým způsobem představoval zážitkový voucher jak ze Slevomatu. Míč se snesl přesně na čelo Chrobyho a tato pohádka byla dopsána přesnou trefou do sítě hostujícího týmu. Pak už si toho bohužel moc nepamatuju... Dostupné zdroje však praví, že následovala euforická oslava branky, která se neobešla bez žluté karty za svlečený dres, ani valné hromady hráčů a funkcionářů, na jejíž úplném dně ležel náhodou kolemjdoucí správce Jarda Vodák.
V příštím utkání hrajeme v neděli 3.4. od 16:30 opět na domácí půdě, tentokráte s týmem z Xaverova, budeme rádi, když nás přijdete opět podpořit.

Hráčem utkání byl vyhlášen Ondra Mošnička, který se po celý zápas úspěšně pral s nejurostlejším útočníkem soutěže.

Vámos Ďáblice!