U11 - SK Union Vršovice - první letošní prohra

SK Union Vršovice - SK Ďáblice 20:12

Na dnešní zápas jsme se těšili nejvíc z celé soutěže. Jeli jsme na hřiště zatím neporaženého týmu SK Union Vršovice. Jelikož ani my jsme letos ještě neprohráli, bylo jasné, o co se bude hrát.

S trenéry soupeře jsme se dohodli, že se bude hrát na trávě, která v tuto dobu už bývá náročnější na techniku. Jelikož byli nějaké omluvenky, „vypůjčili“ jsme si od týmu 07 dva kluky, Žumiho a Davida, kteří jsou oba narozeni v roce 2008, takže nám mohou pomáhat. Jde přesně o tu spolupráci napříč týmy, o které jsme mluvili na začátku sezóny. Stejně tak v sobotu vypomáhali Marťas a Tobík v zápase mladších žáků a další zase sprší přípravce 2009. Velká smůla je, že nemohl nastoupit náš momentálně nejlepší brankář Matěj S., kterého na turnaji Ondrášovka Cup „sprasili“ hráči Slovanu Havlíčkův Brod, poškodili mu vazy a bude mimo hru několik týdnů.

Od začátku byla hra ve vysokém tempu. Na hřišti blíže ke kabinám, kluci začali trochu opatrně, bylo znát, že nechtějí udělat chybu. Postupem času jsme se začali dostávat do šancí a vedli díky gólu Marťase a následné parádní akci všech na hřišti, kterou krásně zakončoval Niki. Navíc v další velké šanci brankář soupeře vyrazil střelu Tobiho nad sebe, ta dvakrát skočila na břevně a padla za branku. Nicméně i hráči Unionu byli nebezpeční a z jednoho útoku se jim podařilo snížit. Tím skončil výsledek první ¼ 2:1 v náš prospěch. Druhá čtvrtina na tomto hřišti byla naše zřejmě nejlepší za celou sezónu. Kluci výborně obsazovali soupeře, který měl problémy už s rozehrávkou. Bylo to pro kluky velice náročné fyzicky, pro Davida navíc i orientačně, protože všichni hráli své pozice a Dáda hrál vždy za toho, který odpočíval. Jeho přehled vzadu i na středu, byl znát a rozehrál se k parádnímu výkonu. Tuto ¼ jsme vyhráli 4:0 a musím říct, že zcela zaslouženě.

Na druhou část zápasu jsme kluky standardně vyměnili. Na vývoj tohoto hřiště soupeř zareagoval přesunutím jednoho útočníka z vedlejšího hřiště (viz komentář ze zápasu na stránkách Unionu J). Ve třetí ¼ se ukázalo, že tato parta není rychlostně tak dobře vybavená, jako druhá. Hodně akcí se v útoku zasekávalo směrem dozadu, po ztrátě míče nám chyběl první rychlý krok na obranu. Někteří nedokázali držet vysoké tempo, když byl míč daleko, nedrželi pozice a pak nebyli včas u soupeře. Kdo dnes mezi těmito absolutně vyčníval, byl Míša, který ač nejmenší, nevypustil jediný souboj, téměř nepřišel o míč a to bojoval s o hlavu většími soupeři. Jeho fyzický fond je neuvěřitelný. V této části hry jsme na soupeře prostě nenašli recept a prohráli 0:3. Nutno podotknout, že to není žádná ostuda. V poslední části jsme si začali víc věřit. Hodně hru oživil Fíla, který se přesunul z branky do útoku. Vypadalo to, že kluky strhnul svým pohybem a všichni začali víc makat. Jeho nástup dělal protihráčům problémy, protože v jednu chvíli byl v útoku, ve vteřině už bránil u naší branky a hned za okamžik opět útočil. Díky dvěma gólům Žumiho a parádní trefě Jirky Tresnera jsme se dostali do vedení. O to jsme přišli až v závěru, kdy jsme po našem zaváhání dostali dva rychlé a podobné góly. Tato část skončila 3:4 v náš neprospěch. To se samozřejmě stává, nicméně důležité je, že se kluci nevzdali a nakonec se jim podařilo se prosadit.

Na hřišti dále od kabin nás čekal velmi houževnatý soupeř, který na nás nastoupil hned od začátku pěkně zostra. Naši borci než se vzpamatovali, prohráli jsme ¼  v poměru 4:0. Po zbytek zápasu jsme se snažili držet krok, ale musíme říci, že soupeř na tomto hřišti byl lepším týmem. Ne sice výrazně, ale upřímně, lepší byl. V čem jsme zaostávali, bylo naše dlouhodobější trápení, čím je reakce startu na balón, první dotyk - zpracování míče a tím rozjetí úspěšné akce do volného prostoru vpřed, časté motání se s míčem ve chvíli, kdy už by to chtělo přeci jen přihrávku. Rozehrávka od branky nám taky vázla, ukázkovou akci předvedli Ríša s Kubinem, kdy Ríša rozehrál na Kubina, ten mu přihrávku vrátil, ihned šel do běhu po lajně, kam mu zpětnou přihrávkou Ríša míč vrátil, pak stačila klička v podobě souboje 1x1 a střela, bohužel neúspěšná. Jednalo se o fotbalový moment, ale nemáme to ještě moc zažité a naučené, proto pracujeme v trénincích zejména na pohybu bez míče a s míčem, na prvním doteku/převzetí míče, rozehrání akce a následný přechod do útoku. U našich kluků taky vidíme, že se mnohdy bojí míče nebo se na něj jen koukají bez pohybu k němu. Jestliže to v nich není, musíme doufat, že se to v nich časem probudí, nebo taky ne. Ukázkovým případem pro všechny je náš nejmenší Míša. Nutno říci, že jsme ale podobných fotbalových akcí té předcházející výše popsané viděli v dnešním zápase více, ale byly nepřesné, pomalé. Co ovšem klukům nelze upřít, je touha bojovat.

Co říci závěrem. Stejně jako trenéři Unionu Vršovice i my bychom přivítali hrát takové zápasy každý víkend. Tento náročný týden nám ukázal, že za nejlepšími nezaostáváme, nicméně musíme zapracovat na zrychlení hry, zapojit více kombinace a pohybu v mezihře. Soupeři gratulujeme a těšíme se na odvetu na jaře u nás.

Trenéři.