Přijely Počernice a dostaly bůra

I přes veškerá zranění, která se našeho A týmu drží, jsme zvládli domácí 3bodovou povinnost a vyhráli nad Počernicemi 5:0.

V neděli jsme doma v čapí aréně přivítali hosty z Dolních Počernic. Hosté měli v dosavadním průběhu sezóny 3 body, takže i přesto, že se potýkáme s množstvím zraněných hráčů, byl náš cíl jasný, vyhrát a vzdálit se dolním příčkám tabulky.

Hráčká situace u našich "A mužů" se dostala do nevídané situace. 8 hráčů z loňské základní sestavy je dlouhodobě zraněných a tak se každý zápas kádr doplňuje kluky z dorostu, či "B mužů". Aby toho nebylo málo, další hráči se zranili den před tímto mistrákem při utkání našeho "béčka". Zkrátka a dobře, dostali jsme se tento zápas do situace, kdy jsme s lehkou nadsázkou byli donuceni hledat hráče v místní hromadné dopravě, či v místních putykách. Na jednu věc se ale naštěstí spolehnout můžeme, pokud potřebujeme pomoc, víme, že sobotní návštěvou místní putyky nemůžeme sáhnout vedle. Vždy se tam najde někdo ze současných, či bývalých hráčů našeho klubu. Jinak tomu nebylo ani tentokrát a opravdu jsme sehnali! O tom ale až později.

Na zápas jsme se tedy sešli se 14ti hráči, ale i přesto jsme si dali jasný a jediný cíl, vyhrát. Začali jsme velice dobře, drželi jsme balon a od úvodního hvizdu jsme kontrolovali hru. Ve 12. minutě jsme z toho vytěžili, když si Ondruš rovnal balon na střelu a byl sražen ve vápně - penalta. Tu Novas z přehledem a lehkostí jemu vlastní proměnil - 1:0. Poté jsme si vytvořii ještě pár dalších náznaků, ale ne žádnou velkou gólovou šanci. Párkrát jsme ještě zahrozili, kdy naše nové tykadýlko Mošnič vyhrával hlavičkové souboje a prodlužoval balony za sebe, gólově jsme se ale neprosadili. Samotná situace, že se náš Mošnič ocitl v prostorech, které ovládá spíše jeho vlasový guru a vzor Francesco Totti, než on sám, vypovídala o tom, že jsme si museli vypomoci velkými změnami na hráčských postech. Od 20. minuty jsme ale přestali držet otěže zápasu a hra byla z obou stran nemastná, neslaná. Hosté párkrát zahrozili po stranách a jednou nás skvělým zákrokem podržel Chroby. Jelikož se ale i našemu Chrobymu zdála první půle divácky nezajímavá, rozhodl se je trošku poškádlit, když nejdříve svým jedním výkopem orazítkoval hýždě protihráči, aby pote druhý výkop poslal do zad našeho kapitána. Obě situace ale s lehkostí vyřešil a dle svých slov jak sám říká: "vše bylo samozřejmě naprosto cílené, aby nám diváci v první půli nevyšli z koncentrace".

Do druhé půle jsme šli s tím, aby jsme navýšili svůj náskok a neopakovali situaci z před 14 dní, kdy jsme vyhráli jen 1:0 a nedohráli to v klidu. Druhou půli už jsme se pomalu zlepšovali a začali si vytvářet více šancí. Naštěstí jsme proměnili hned jednu z prvních, kdy náš benjamínek Pazdy, mimochodem tento zápas velmi dobře hrající, předložil na vápno Nebimu a ten se nemýlil - 2:0. V 55. minutě se Radomák, naše křidýlko běhající pouze rovně, odhodlal k velkému sólu. Akce jemu vlastní a dá se říci šitá na míru, kdy si míč neustále předkopával a nechával za sebou jednoho protihráče za druhým vyústila krásnou přihrávkou pod sebe (na něj až nečekaně krásně vymyšlenou), kde se zjevil opět Nebi a ten se opět z poza vápna nemýlil - 3:0. Krásný vstup do druhé půle. V té samé minutě se vedle Ondruše na hrotu představil také náš golman Hybi, který vystřídal Mošnu. Tento náš marathonec vnesl do naší hry svěží vítr a svým pressingem nedal hostujícím obráncům ani vteřinu prostoru. V 77. minutě se na hřišti objevila i naše legenda Bary, který se postavil na hrot vedle naší motorové myši. No a v 81. minutě nastoupil právě ten, kterého jsme den před zápasem seškrábli z místní putyky - nastoupil další ďáblický srdcař Míša Klímek. Ihned v 84. minutě si tento žolík našel od Baryho prodloužený balon, předběhl lehce chybujícího obránce a se smrtícím klidem uklidil k levé tyči - 4:0. A aby toho nebylo málo, v 90. minutě náš Chroby vykopl balon, Míša si ho našel a křižnou střelou po vzoru svého oblíbence Milana Baroše poslal míč podruhé do sítě - 5:0!

Hráč utkání byl tedy jasný:

Míša Klímek, muž jenž prošel dvěma těžkými zraněnými kolene a dvěma ještě těžšími rozchody, i přes tyto nástrahy života se dal dohromady a našel ve svém životním i sportovním životě ještě krapet motivace. Vylezl po 2 letech ze záhrobí, kdy byl povolán do A týmu a blýskl se husarským kouskem. Za necelých 10 minut vstřelil dvě krásné branky a tak jsme ho po zápase poprosili o pár svých slov:

"Rád bych poděkoval svým spoluhráčům, realizačnímu týmu a fanouškům, kteří mě v těchto těžkých chvílích podpořili. Bez této podpory a motivace ostatních bych to nikdy nedokázal a moje góly jsou zásluhou celého týmu.", řekl nadšený střelec.

Místní putyky tedy budeme nejspíše navštěvovat častěji, úkol splněn, 3 body z domácího zápasu, výhra 5:0.

Příští kolo jedeme do Kunratic, hrajeme v sobotu v 10:45. Bohužel kvůli koronavirové situaci se toto utkání musí odehrát bez diváků, věříme ale ve Vaší podporu i na dálku, budeme Vás o utkání opět informovat.

Děkujeme za přízeň, Vámos Ďáblice!