U11 - SK Hostivař - vysoká výhra

SK Ďáblice – SK Hostivař 68:14

Na dnešní zápas tým SK Hostivař bohužel nepřijel v plné síle. Nevíme přesně jaké byly důvody, ale ještě před začátkem nám oznámil, že jim někteří hráči ze základní sestavy chybí. Domluvili jsme se, že budeme reagovat podle toho, jak to bude vypadat.

Situace na hřišti dále od kabin byla jednoznačná hned od začátku. Naši kluci kombinovali a zatlačili soupeře na jeho polovinu, ze které ho, de facto, celou polovinu nepustili. Vzhledem k tomu, že skóre za první ¼ skončilo 6:0 a soupeř se téměř nedostal k naší brance, rozhodli jsme se pro stažení počtu hráčů na 4+1. To mělo za následek zlepšení pohybu a kombinací. Zejména Seifik se rozhodl stát nejlepším nahrávačem a posílal především Nikimu přihrávky přímo před prázdnou branku J. Ten za první půlku nasázel 5 gólů. Patrik dal hattrick, Štěpán se několikrát parádně opřel do míče a dvě z těchto střel skončily v síti. Další góly po pěkných akcích přidali Míša a Vláďa a ukazatel se zastavil na stavu 12:1.

Druhá půlka na tomto hřišti pokračovala v destrukci soupeře. Vyměnila se parta, ale nezměnil se přístup našich kluků, ani počet hráčů na hřišti. Až do konce jsme hráli ve 4, nicméně góly na naší straně rapidně narůstaly. Neudržitelný byl dnes převážně Jirka Oubram, který po odchytané polovině utkání, nasázel rovnou 8 gólů v půli druhé J)) Další přidali tradiční střelci Tobík a Marťas a přidal se i vypomáhající Tomík Lehovec. Do poslední ¼ šel do branky dokonce Péťa a předvedl pár parádních zákroků. Vícekrát ho soupeř bohužel nevyzkoušel J. Nejlepší Péťova akce ovšem byla, když si od vlastní branky vzal míč a po sólo akci přes celé hřiště a několik soupeřů zakončil střelou u branky soupeře. Vzhledem i k tomu, že soupeř poslední ¼ víceméně přestal hrát, dohromady tu tato parta vyhrála 20:1.

Na hřišti blíže u kabin se zápas od počátku vyvíjel zcela jednoznačně. Hned po 3 minutách a několika úvodních gólech jsme stáhli hru do čtyřech a v ní vydrželi prakticky až do konce (což s ohledem na horko nebylo jednoduché). První parta i ve čtyřech zcela dominovala a gól dostala vlastně jen střelou přes půlku hřiště, jelikož brankář Jirka operoval hluboko na polovině soupeře a při této ojedinělé akci soupeře se logicky nestačil vrátit.

Po změně stran se do brány hlásil Vláďa, stejně vehementně se tam ovšem tlačil i čahoun Míša. Vláďa se nakonec nechal z brankářského dresu vysvléct až pod příslibem sázky, že pokud během třetí čtvrtiny nasází hattrick, budu ho do konce sezóny oslovovat „moje nejmilovanější Růženko“ – ano, hádáte správně, to vše s odkazem na jeho nedávnou barvu kštice. Hned v první akci čtvrtiny se sám před brankářem ocitl Seifík, nicméně namísto zakončení nezištně vyzval ke skórování moji nejmilovanější Růženku. Z ostatních na hřišti se tak v rámci rychlé dohody stali dvorní asistenti s jediným cílem, a to pomoci mojí nejmilovanější Růžence sázku vyhrát. Asi jste sami pochopili, že se jim to poměrně rychle povedlo J). Čtvrtá čtvrtina se už nesla v duchu ztráty koncentrace (a těžko se na kluky v tom vedru a za rozhodnutého stavu zlobit). S netradičními brankáři a přeházenými pozicemi jsme nechali soupeře několikrát skórovat, což alespoň přineslo radost na straně Hostivařských – v zápase těžším bychom toto určitě nedovolili.

Celkově to byl jeden z nejjednodušších zápasů, který klukům zas tolik nedal, ale aspoň se pobavili. Navíc vyzkoušeli i některé situace, které jsme trénovali při tréninku, což nám udělalo asi největší radost. Dokonce jsme měli na hřišti i podporu certifikovaného trenéra týmu 07 Jardy Lehovce, jehož syn Tomík (09) nám vypomohl z důvodu většího počtu omluvenek. Jarda měl k našemu týmu pouze jednu „výtku“. Tomíkovi přislíbil povolení používání mobilu v případě, že nasází hattrick. Naši kluci na to reagovali tím, že se ho snažili dostat do šancí a stejně jako v případě Matějovi nejmilovanější Růženky i on svůj cíl splnil celkem záhy. Rodičovsky to bylo pochopitelně špatně, nicméně zkušený otec a navíc certifikovaný trenér, by měl počítat s tím, že se proti němu hráči spiknou J)) To ukazuje, jak báječná je to parta a o to víc nás to s nimi baví J.

Nakonec ještě speciální pochvala za dosažení jednoho milníku. Tobimu se v tomto zápase podařil vsítit 100. (ano stý) gól v jedné sezóně. I když to není to nejdůležitější kritérium, tak je dobře, že se nejen Tobimu takto daří. Celkově už letos všichni dohromady nasázeli v 19 zápasech 692 gólů, což je o 106 gólů víc, než vloni a to odehráli o 3 zápasy méně J. A o společné góly tu jde především J).

Děkujeme i báječnému publiku, které se opět ozvalo hlavně v případě, kdy to našim klukům přestalo jít, aby je povzbudili. Díky.

Trenéři.