U11 - Sokol Kolovraty - vezeme výhru :-)

Sokol Kolovraty  - SK Ďáblice 11:34

Na dnešní zápas jsme se vydali na druhý konec Prahy, kde sídlí Sokol Kolovraty. Vzhledem k tomu, že za tento tým hrál několik let trenér Tom (a dokonce dva z trenérů soupeře jsou jeho bývalí spoluhráči) vyhlásil speciální motivaci. „V případě vítězství je v šatně sladká odměna“ J Do výchovy našich Ďáblíků zapojujeme i takové záležitosti, jelikož zdravé hecování soupeře ke sportu patří J Vzhledem k výsledku, se odměna rozdávala J. Ale postupně….

Soupeř nám prozradil, že na hřišti blíže ke vstupu postavil silnější tým. Jelikož my se snažíme stavět týmy vyrovnané, nechali jsme, standardně, hrát každý tým polovinu zápasu na každém hřišti. Na tomto hřišti se hrál od začátku až do konce vyrovnaný zápas. Terén byl poměrně těžký, chvíli trvalo, než si kluci zvykli, že jim míč odskakuje a hlavně, že do přihrávky je potřeba se trochu opřít, aby se dostala na místo určení. Začátek byl z obou stran ospalý, mám trochu obavu, že si naši borci mysleli, že se zápas vyhraje sám. Postupem času se, i za přispění hlasivek trenéra a fanoušků, kluci rozehráli na vyšší stupeň a začali opravdu makat. Po krásných akcích se trefili Tobík a dvakrát Niki a kluci se dostali do klidu. Soupeři se ještě v této ¼ podařilo snížit jedním gólem. Nutno podotknout, že to hlavně díky několika parádním zákrokům opět skvěle chytajícího Fíly. Ve druhé ¼ se soupeř zlepšil a to hlavně při obsazování hráčů, při naší rozehrávce. Tato část skončila smírně 2:2, když góly přidali opět Niki a krásnou ránou Péťa. Celkově jsme tu vyhráli 5:3.

¾ jsme po výměně stran začali vlažně. Bylo znát, že soupeř na druhém hřišti byl o něco slabší a než si naši kluci přivykli na vyšší stupeň, inkasovali dva góly. V této části nás soupeř výborně obsazoval, hlavně předskakoval a my měli problémy vůbec rozehrát jak od naší branky, tak i z autů.  Až poté začali kluci opravdu makat, vyrovnali hru a díky parádní akci hned čtyř našich hráčů nejprve snížili a chvíli před koncem této části i vyrovnali. O góly se podělili Maty a Patrik, ale jak jsem psal, byly to obě akce všech na hřišti. O přestávce jsme si promluvili hlavně o tom, že se nesmíme nechat předskakovat a naopak, musíme co nejrychleji napadat. To až neuvěřitelně zafungovalo, když jsme hned během zhruba prvních 20 vteřin po zahájení vstřelili dva góly. Nejprve sebral soupeři rozehrávku Patrik a po samostatné akci propálil gólmana. Hned vzápětí, po téměř shodném rozehrání, Vláďa parádně předskočil brankáře a hbitě tečoval míč do sítě. Poté soupeř opět zpřesnil hru, kterou vyrovnal nejen herně, ale i gólově. Nám se ještě podařilo prosadit díky další brance Vláďi, nicméně poslední slovo měl soupeř a nakonec, zaslouženě vyrovnal. Celkově tato ½ skončila 5:5, což dokazuje kvalitu obou našich týmů, když ani jeden neprohrál.

Na vzdálenějším hřišti začal zápas velmi vyrovnaně, soupeř byl až překvapivě fotbalový a my se dlouho nemohli prosadit. Navíc naše šance často končily nekvalitním zakončením, což byla ovšem spíše vina hrbolatého a podmáčeného trávníku, kdy střely buď mířily vysoko nad, nebo vykopnutím drnu namísto míče.  Po gólech Matyho a Vládi jsme se trochu uklidnili a zápas převzali do svých rukou - jen na konci první ¼ jsme si vybrali slabší chvilku v obraně a nechali soupeře samotné před naší brankou hned 3x za sebou. Naštěstí se ale vytáhl gólman Seifík a všechny vyložené šance Kolovrat zlikvidoval. Ve druhé čtvrtině jsme už měli průběh pod kontrolou a vedení postupně navyšovali, když se prosadili i další borci včetně příležitostného (ale o to nadšenějšího) střelce Štěpána S. Poločas tak skončil pěkným výsledkem 6:0.

Druhý poločas zde odehrála parta kolem Marťase, která z vedlejšího hřiště dorazila pěkně nažhavená. Soupeře jsme okamžitě zatlačili a donutili k chybám především před vlastní brankou, které jsme pak nekompromisně trestali. Jak góly přibývaly, začali jsme trochu zapomínat na zadní vrátka a nějaký gól i dostali (za poločas celkem 3). Sami jsme jich ale dokázali nasázet 18, takže klukům v tomto ohledu nemůžeme nic vyčítat. Prioritu má pořád útočná fáze a nabírání herního sebevědomí – pokud z toho sem tam vyplane nějaká ta díra v obraně, určitě se na ně zlobit nebudeme.

Celkový výsledek vypadá jednoznačně, ale to hlavně z důvodu, že na druhém hřišti byl kvalitativní nepoměr a vyhráli jsme tam 24:3. Znovu se tedy ukazuje, jak důležitá je v soutěži hrané na 2 hřiště šíře kádru a schopnost postavit 2 vyrovnaná mužstva. V tomto ohledu je naše situace velice komfortní, vyrovnanost obou kádrů je vidět především ve výsledku na silnějším hřišti soupeře (5:3 a 5:5).

Závěrem bychom chtěli poděkovat dnes velice hlasitě povzbuzujícím rodičům na obou hřištích. V několika případech, když se moc nedařilo, svým povzbuzováním vyloženě nastartovali kluky, k většímu výkonu. Soupeři nám můžou tohoto „hráče navíc“ jen závidět a dnes si myslím, že se tak i stalo J

Děkujeme.

Trenéři.